Bible v českém jazyce - Zuzana Bible v českém jazyce. Český ekumenický překlad.
Já jsem Pán, tvůj Bůh: Nebudeš mít jiné bohy mimo mne.                Nevezmeš jména Božího nadarmo.                Pomni, abys den sváteční světil.                Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře se ti vedlo na zemi.                Nezabiješ.                Nesesmilníš.                Nepokradeš.                Nepromluvíš křivého svědectví.                Nepožádáš manželky bližního svého.                Nepožádáš statku bližního svého.               
czKřesťanský portál

Křesťanské zdroje

 
Zuzana
   

Zpět na index Bible


1

1 V Babylónu bydlel muž jménem Jójakím.
2 Vzal si za ženu Zuzanu, dceru Chilkijášovu. Byla velmi krásná a bohabojná.
3 Její rodiče byli spravedliví a vychovali svou dceru podle Mojžíšova zákona.
4 Jójakím byl velmi bohatý a měl při svém domě zahradu. U něho se scházeli židé, protože byl ze všech nejváženější.
5 Toho roku byli ustanoveni jako soudci z lidu dva starší, o jakých Panovník řekl: „Vyšla svévole z Babylónu od starších, soudců,“ kteří byli považováni za správce lidu.
6 Bývali hosty v Jójakímově domě a přicházeli k nim všichni, kdo vedli soudní při.
7 Když se v poledne lid rozešel, vycházívala Zuzana, aby se prošla v zahradě svého muže.
8 Oba starší ji pozorovali každý den, jak vychází a prochází se, a zatoužili po ní.
9 Pomátli se na rozumu a odvrátili své oči tak, že nehleděli k Nebi a nepamatovali na spravedlivé soudy Boží .
10 Oba byli posedlí vášní po ní, ale nesvěřili se jeden druhému se svým trápením.
11 Styděli se totiž svěřit se se svou touhou obcovat s ní.
12 Každý den však dychtivě číhali, aby ji viděli.
13 Jednou řekli jeden druhému: „Pojďme domů, je čas k obědu.“ Vyšli a rozešli se,
14 ale vrátili se a sešli se na stejném místě. Sdělili si důvod toho , přiznali se ke své vášni a společně začali hledat vhodnou chvíli, kdy by Zuzanu zastihli samotnou.
15 Když tak čekali na příhodný den, vyšla jako včera a předevčírem pouze se dvěma služkami. Protože bylo vedro, zatoužila vykoupat se v zahradě.
16 Nebyl tam nikdo, až na ty dva starší, kteří ji z úkrytu pozorovali.
17 Zuzana řekla služkám: „Přineste mi olej a voňavku, a zavřete dveře zahrady, abych se mohla vykoupat.“
18 Učinily, jak jim řekla, zavřely dveře zahrady a odešly postranními dvířky, aby přinesly, co jim nařídila. Neviděly ty starší, protože byli ukryti.
19 Jakmile služky vyšly, oba starší se zvedli, přiběhli k ní
20 a naléhali: „Dveře zahrady jsou zavřené, nikdo nás neuvidí, dychtíme po tobě, buď nám po vůli!
21 Jestliže ne, dosvědčíme, že tu byl s tebou nějaký mladík, a že jsi proto poslala služky pryč.“
22 Zuzana zabědovala: „Ze všech stran jsem sevřena. Když to udělám, bude to má smrt, neudělám-li to , neuniknu vašim rukám.
23 Lépe mi bude, když to neudělám a padnu do vašich rukou, než abych zhřešila před Hospodinem.“
24 Začala hlasitě křičet, ale oba starší ji překřičeli.
25 Jeden z nich odběhl a otevřel dveře zahrady.
26 Jakmile obyvatelé domu uslyšeli ze zahrady křik, přiběhli postranními dvířky podívat se, co se jí stalo.
27 Starší přednesli své obvinění. Služebníci se velmi zastyděli, protože něco podobného nikdy nebylo o Zuzaně vysloveno.
28 Druhého dne se lid sešel k jejímu muži Jójakímovi. Přišli i ti dva starší, plni zlých úmyslů proti Zuzaně, aby ji přivedli na smrt.
29 Řekli před lidem: „Pošlete pro Zuzanu, dceru Chilkijášovu, Jójakímovu ženu.“ Poslali pro ni.
30 Přišla ona i její rodiče a děti a všichni její příbuzní.
31 Zuzana byla velmi líbezná a krásného vzhledu.
32 Aby se ti zlotřilci nasytili její krásou, poručili ji odhalit, měla totiž zahalený obličej .
33 Plakali ti, kdo byli s ní, i všichni, kdo ji viděli.
34 Oba starší pak povstali uprostřed lidu a vložili ruce na její hlavu.
35 Ona s pláčem pohlédla k nebi, neboť svým srdcem se s důvěrou upínala k Hospodinu.
36 Starší pak vyprávěli: „Když jsme se sami procházeli v zahradě, ona vešla se dvěma dívkami, dala zavřít dveře zahrady a dívky propustila.
37 Tu k ní přišel mladík, který byl předtím ukrytý, a ležel s ní.
38 My jsme byli v rohu zahrady, a když jsme viděli tu nepravost, běželi jsme k nim
39 a viděli jsme je spolu obcovat. Jeho jsme se však nemohli zmocnit, protože byl silnější než my, otevřel dveře a uprchl.
40 Ji jsme chytili a vyptávali se, kdo je ten mladík,
41 ale nechtěla nám to říci. Toto dosvědčujeme.“ Shromáždění jim uvěřilo jako starším lidu a soudcům a odsoudili ji k smrti.
42 Zuzana hlasitě zvolala: „Bože věčný, který znáš skryté věci, který víš všechno dřív, než se to stane,
43 ty víš, že křivě proti mně svědčili. Hle, mám zemřít, ačkoli jsem neučinila nic z toho zlého, co o mně vypověděli.“
44 Hospodin vyslyšel její hlas.
45 Když ji odváděli na smrt, probudil Bůh svatého ducha v mladém jinochu, který se jmenoval Daniel.
46 Ten hlasitě zvolal: „Já jsem čist od její krve!“
47 Všechen lid se k němu obrátil a ptali se: „Co znamenají slova, která jsi promluvil?“
48 On stál uprostřed nich a řekl: „Jste pošetilí, synové Izraele? Bez vyšetřování a bez jasného důkazu jste odsoudili izraelskou dceru.
49 Obnovte soud, tito dva svědčili proti ní křivě.“
50 Všechen lid se rychle vrátil. Starší lidu mu řekli: „Posaď se zde uprostřed nás a vylož nám to ; Bůh ti dal zřejmě moudrost stáří.“
51 Daniel jim řekl: „Oddělte ty dva daleko od sebe a já je vyslechnu.“
52 Když oddělili jednoho od druhého, zavolal jednoho z nich a řekl mu: „Ty, který jsi po všechny dny až do stáří páchal zlo, teď vyjdou najevo tvé dřívější hříchy.
53 Soudil jsi nespravedlivě, nevinné jsi odsuzoval a viníky propouštěl, ačkoli Hospodin praví: ‚Nezabiješ nevinného a spravedlivého!‘
54 A teď mluv ! Jestliže jsi ji opravdu viděl, pověz: Pod kterým stromem jsi je viděl spolu obcovat?“ On odpověděl: „Pod lentiškem.“
55 Řekl mu Daniel: „Věru, zalhal jsi ve svůj neprospěch. Hle, anděl Boží má už od Boha rozkaz, aby tě rozťal vpůli!“
56 Dal ho odvést pryč a rozkázal přivést druhého. Tomu řekl: „Plemeno kenaanské a ne judské, krása tě omámila, vášní je zvráceno tvé srdce.
57 Takhle jste se chovali k dcerám izraelským a ony ze strachu se vám podvolovaly, ale dcera judská si nedala líbit vaši svévoli.
58 Teď mi řekni: Pod kterým stromem jsi je přistihl spolu obcovat?“ Odpověděl: „Pod dubem.“
59 Daniel mu řekl: „Věru, i ty jsi zalhal ve svůj neprospěch. Anděl Boží už čeká, má meč, aby tě rozťal vpůli; tak vás oba zahubí.“
60 Celé shromáždění začalo hlasitě volat a chválilo Boha, který zachraňuje ty, kdo v něho doufají.
61 Obořili se na ty dva starší, neboť Daniel je usvědčil slovy jejich vlastních úst z křivého svědectví, a udělali s nimi to zlé, co oni chtěli učinit bližnímu.
62 Jednali podle zákona Mojžíšova a zabili je. Tak byla toho dne zachráněna nevinná krev.
63 Chilkijáš a jeho žena chválili Boha za svou dceru Zuzanu s Jójakímem, jejím mužem, a všemi příbuznými, že se na ní nenašlo nic hanebného.
64 Od toho dne po všechny další dny se stal Daniel velkým v očích lidu.


Zpět na index Bible

Zdroj: http://www.biblenet.cz/




Doporučit tuto stránku příteli!






Vote!